Kategorie C: Pravda a lež – dvě sestry jsou? (esej nebo úvaha)
Kat. C (literární):
Pravda a lež – dvě sestry jsou? (esej nebo úvaha )
Je pravda má a pravda těch ostatních? Jsou pravdy velké a naše malé osobní? Kde končí pravda a začíná nepravda? Dá se pravda „natahovat“ a upravovat a přesto je to stále ta pravda původní? Potřebujeme vůbec ke svému životu pravdu? Máme na ni právo? Je povinností člověka být pravdivý a pravdomluvný? Je dobré a správné mluvit za všech okolností pravdu, nebo je lépe mlčet či dokonce lhát? Zkusme si odpovědět na tyto a podobné otázky, které se nám v mysli vynoří, přemýšlíme-li o pojmu pravda a jejím opaku – lži a klamu.
Definice pravdy, jež by dosáhla všeobecného souhlasu, dosud neexistuje. Každé určení pravdy je vždy závislé na filosofickém postoji toho či onoho myslitele a na kritériích, která jsou pro zjištění pravdivosti zvolena. Přesto však je otázka pravdy ústřední otázkou každého poznávání.
Komenský se problému pravdy věnoval především v souvislosti se svými úvahami o výchově, vzdělání, pansofii a všenápravě (Štejdířová, B.: Pojetí pravdy v díle J.A. Komenského. Bakalářská práce, Univerzita Pardubice, 2009). Komenského doba představuje rozhraní mezi středověkem a dobou novou. Dochází ke střetům starých tradic se vznikajícím novověkým pojetím světa. Církev zvolna ztrácí zásadní postavení v životě člověka. Patočka tento nově vzniklý problém přirovnává k labyrintickému bloudění v samotném srdci křesťanské obce: „…od reformace počínaje pravda přestala být záležitostí duchovních specialistů a stala se věcí každého jednotlivce…“ (Patočka, J.: O filosofii J. A. Komenského. In: týž, Komeniologické studie II, Praha, Oikoymenh 1998, s. 291). Pravdivé poznávání je základním předpokladem pro nalezení chyb, omylů, klamu a lži a to je první krok, na nějž pak má navazovat aktivní úsilí, činnost vedoucí k napravení člověka i společnosti. Tento proces je složitý, často velmi obtížný, a má-li být úspěšný, musí být založen především ve výchově a vzdělávání a probíhat po celé generace.
V Komenského Vševýchově (Pampaedia, kap. I, § 7, 13. In: Obecná porada o nápravě věcí lidských, sv. III, Praha, Svoboda 1992, s 15 – 16) čteme: „Přejeme si, aby se každému dostalo uceleného vzdělání, aby byl správně vycvičen nikoli jen v jediné věci, nebo několika málo, nýbrž ve všech, které dovršují podstatu lidskosti, aby dovedl poznat pravdu a nenechat se zavádět klamem…A to všestranně, ne pro okázalost a mam, nýbrž pro pravdu, aby každý, kdo ji poznal, stál mimo srázy bludu a pokušení, kráčeje cestami pravosti. Neboť nyní se málokteří ze smrtelníků opírají o svůj vlastní základ nebo o základ věcí a většinou jdou za tupým pudem nebo jedni sledují názory druhých“.
Předpokládáme, že pedagogové navodí tematiku pravdy a boj za ni i v jistých historických souvislostech. Nabízí se například významné výročí upálení M. Jana Husa v r. 2015. Důležité je rovněž, jak vnímají otázky pravdy, tak jak jsou naznačeny výše, dnešní mladí lidé a do jaké míry a z jakých důvodů se „svými“ pravdami řídí. Velmi podstatným problémem je i tzv. přebírání pravd druhých. Souvisí s tím takové fenomény, jako je manipulace mocnými nebo reklama, ale také přebírání postojů od „silných“ osobností, ať již jsou tyto postoje společensky „zdravé“ nebo patologické. Lze pochopitelně nalézt i mnoho dalších příkladů a konotací.
Příspěvek studentů do soutěže by měl mít charakter eseje nebo úvahy a rozsah do pěti stran.
© Unie Comenius, Praha a ZŠ J.A. Komenského, Brandýs nad Orlicí, říjen 2014
