Kategorie A: Město

M e t o d i c k á  p o z n á m k a  p r o  u č i t e l e  – kategorie A

Téma: Město

Letošní návrh tématu vychází z 123. kapitoly Orbis pictus: Město, a 58. kapitoly Dveří jazyků.

Téma „město“ bylo již jednou v roce 2003 uvedeno, připadá nám ale natolik nosné, že jsme se rozhodli k němu zase vrátit: jde o nosné téma, protože proměna měst v současnosti a porovnání jejich podoby s dobou Komenského může přinášet mnohé nápady a řešení, navíc přináší možnost mnohých řešení vyhovujících dětské výtvarné práci.

Zatímco pro 17. století bylo město uzavřenou a chráněnou oblastí, my žijeme v otevřených prostorech, zasahujících hluboko do okolní přírody a dále ji pohlcující. Město bylo a je nejen urbanistickým, dopravním apod. fenoménem, je také fenoménem společenským: je vytvářeno komunitou lidí, kteří k sobě mají ambivalentní vztah: jsou si anonymní, a přitom se tito navzájem neznámí stýkají mnohem důvěrněji v dopravních prostředcích, při společenských událostech aj. Podobné a mnohé jiné paradoxy umožňuje téma probrat, zvlášť se nabízí porovnat město středověké, raně novověké a současné. Pro Komenského bylo město velikým tématem, jak je vidět na jeho alegorizaci v Labyrintu světa: bylo pro něj jednak centrem vzdělanosti, kde sídlí úřady, školy, vláda; zároveň ale i místo symbolizující život s jeho kladnými i negativními stránkami, a také místo pokleslých mravů.

Do soutěže budou přijímány práce vytvořené jakoukoliv technikou včetně trojrozměrných (např. keramika), na papírech formátu maximálně A2.

 

Návodná témata

Následující témata jsou jen inspirativní, kladou si za cíl zejména upozornit na vrstevnatost námětu a otevřít prostor k přemýšlení, vyprávění, mimetickému hraní, pozorování a k následné výtvarné realizaci, není třeba se jich držet. Jsou formulována pro učitele, dětem je třeba je přednést srozumitelnou formou.

 

1. Město, kde bych chtěl/nechtěl žít. Co je na městě dobré a co špatné? Jak změnit současná města, aby se v nich lépe žilo?
2. Ideální a nejslavnější město s krásným palácem, hradem, kostely, univerzitou, po celém světě známé. Hradby takového slavného a nikdy nedobytého města.
3. Nebeské město. V Apokalypse popsaný Nebeský Jeruzalém (viz textová příloha)
4. Město budoucnosti: jak bude vypadat město za pár set/tisíc let? Bude podobné? Co zbyde z toho, co vidíme kolem sebe?
5. Městské domy: jak různé jsou a z jak různých dob: jak vypadá nejhezčí městský dům?
6. Příroda va městě: parky, voda, řeka protékající městem.
7. Pohlcená příroda: jak město zabírá prostor, původně přírodní nebo zemědělský.
8. Život ve městě: lidé a auta, lidé spolu, hry ve městě, společenský život atd. Nálada dne ve městě: léto, zima, večer, ráno apod.
9. Město minulosti: pokusit se vystihnout podobu a zvláštnosti města ve středověku nebo v době Komenského.
10. Moje město. Nakreslit nebo namalovat město, ve kterém žiji.

 

 

Inspirativní texty

Jan Amos Komenský, Dveře jazyků, Kapitola LVIII: O MĚSTĚ

LVIII

O MĚSTĚ

3. Město ohražují zdi [náspy], valy a kolí a bašty.
4. Mezivalí [příhrada] má příkopu: parkan vnitř jest, kudy měšťanum ke zdem (městským) odevřený jest přístup.
5. Brána má svá zavření, vrata, závory a hřebeny [mříže].
6. Ulice a pořadí kamenem jsou dlážené, jako i rynk s podloubími, aby blatnaté nebylo chození.
7. Těsné uličky obyčejně bez průjezdu jsou.
8. Předměstím se městečko rozšiřuje, věžemi okrašluje: zvláště když jsou zděné a s makovicemi.
9. Ne všickni obyvatelé (privilegiem) nadáni jsou, ale domácí a osedlí.
10. Z těch někteří od daní a obtížností obecných osvobození jsouce, sobě sami živi jsou.
11. Přespolní a podruzi jsou pod platy [poplatečníci].
12. Chrám, zbrojnice, pokladnice, obilnice města síla jsou.
13. Ale čisterny, hodiny, školy dobře spořádané pěkné správy znamením.
14. Za soudnicí šatlava stavena bývá: v straně obecní záchodové.
15. Hospody, krčmy, obecné kuchyně pro příchozí se strojí: utočišťná místa pro provinilé: špitále pro chudé.
16. Palác jest velebný chrám neb dům.
17. Hlídka [strážná věž] na vyšším místě buď: strážní pak bedliví.
18. Sousedé odměnné sobě posluhy dlužní jsou.

 

Nebeský Jeruzalém, Zjevení sv. Jana, kap. 12, 9–27.

A přistoupil jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm nádob a v nich připraveno sedm posledních pohrom, a řekl mi: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu.“ Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových. Ten, který se mnou mluvil, měl zlatou míru, aby změřil město i jeho brány a hradby. Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné. Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl. Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu. Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek. Národy budou žít v jeho světle; králové světa mu odevzdají svou slávu. Jeho brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den, a noci tam už nebude. V něm se shromáždí sláva i čest národů. A nevstoupí tam nic nesvatého ani ten, kdo se rouhá a lže, nýbrž jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

 

Cestopis Václava Šaška z Bířkova, popis francouzského města Saumuru

Saumur jest město vynikající a stojí nad ním krásný hrad z kvádrů postavený a kamennými taškami krytý. Také jeho hradby a stěny příkopů jsou z kvádrů. V tomto městě jsme zastihli sicilského krále s královnou a s jejich synem, vévodou kalabrijským. Město a hrad oblévá řeka, šířkou a množstvím vody daleko předstihující Dunaj. Na druhém břehu řeky má král letohrádek, kam se uchyluje letního času a kde se bavívá všelijakými lovy. Letohrádek je obklopen dubinou, která velmi oplývá rozmanitými druhy opeřenců a zvěře a jest od města vzdálen necelé půl míle.

Město leží pod horou v žírné krajině. Kolem něho se na všech stranách zelenají rozsáhlé a půvabné louky, zahrady a překrásné štěpnice. Obtéká je řeka Loira, jež teče z Francie a Bretoňskem se vlévá do moře. Nedaleko odtud leží klášter, v němž bydlí jeden biskup. Zašli jsme si tam pěšky.

 © Tomáš Havelka