Kategorie C: Co je to statečnost?

M e t o d i c k á  p o z n á m k a  p r o  p e d a g o g y 

 Kategorie C – Úvaha nebo esej

 Co je to statečnost?

Je jí i dnes zapotřebí?

„V každém správně vytvořeném společenství mají přece být (buď všichni, nebo alespoň někteří) lidé: 1. nadaní, kteří by uměli najít pro všechno řešení; 2. soudní a zbožní, kteří by byli schopni vybírat a rozhodovat; 3. odvážní a stateční, kteří by to mohli uskutečnit.“ J.A. Komenský: Obecná porada o nápravě věcí lidských sv. II, Pansofia, Svět mravní, kap. VII, § 4

„Jakmile nemá člověk odvahu, nemá ani jistotu, že zachová jakoukoliv jinou ctnost.“

Winston Churchill

Pojem statečnost se často spojovala (a i dnes spojuje) s odvahou, nebojácností, hrdinstvím, pevností v postojích apod. Podle většiny myslitelů minulých i současných je tento pojem spojen se snahou dosáhnout určitého cíle, který je individuálně i obecně dobrý. Proto byla statečnost vždy považována za jednu ze základních, čili kardinálních ctností. Zajišťuje pevnost v obtížích a vytrvalost v úsilí o dobro, dává nám sílu překonat strach. Dospívá až ke schopnosti obětovat případně vlastní život pro spravedlivou věc. V pramenech lze nalézt i rozlišení na statečnost fyzickou a morální. Fyzickou statečnost člověk projevuje, když čelí tváří v tvář bolesti nebo nebezpečí úrazu či dokonce smrti, zatímco morální statečnost znamená schopnost jít proti mínění jiných (odpůrců ale i příznivců), riskovat tak zesměšnění a odsouzení. Statečný je především ten, kdo je schopen vydržet, odrazit tíhu strachu, který člověka stlačuje a činí neschopným úkonů ctnosti. Člověk snadno podléhá všelijakým druhům sklíčenosti a ustupuje od začaté dráhy, jestliže nemá ctnost statečnosti. Statečnost je tedy třeba považovat v prvé řadě za duševní vlastnost, za sílu ducha. Lze si představit, že i člověk zdánlivě bojácný, společensky opatrný nebo na povrch dokonce zbabělý může být ve skutečnosti člověkem neobyčejně statečným, schopným vytrvat v úsilí dosahnout svého cíle.

Naproti tomu hrdinou se může stát i člověk, který se zachová způsobem, kterého si společnost právem váží, ačkoliv hrdina samotný může, ale také nemusí být statečný. Hrdinství je čin, statečnost vlastnost. Vezměme za příklad ženu samoživitelku bez dostatečně silného sociálního zázemí, která se stará o své dvě děti a chce z nich vychovat kvalitní osobnosti. Skutečná statečnost je neokázalá a nepochybně souvisí i s rozumem. Statečný člověk ví, co dělá, proč to dělá, a je si  vědom rizik spojených se svým postojem. Každý z nás je prakticky neustále stavěn před nejrůznější drobné i velké překážky, které je třeba překonat. Měli bychom čelit obtížím, do nichž se v životě dostáváme. K tomu je zapotřebí různá míra statečnosti. Je-li neodpovídající, mohou nás ostatní považovat za zbabělce.

S tím také souvisí pojem odvaha. Odvaze lze člověka do značné míry naučit, zejména začneme-li s takovou výchovou od nejútlejšího věku dítěte. Odvahou je především schopnost něco začít, přestože vím, že to pro mě může mít neblahé důsledky. Statečnost je pak vlastnost, která nám propůjčuje schopnost tyto důsledky nést. Mohli bychom dokonce konstatovat, že statečnost a odvaha jsou vlastnosti obyčejného života, které mu občas propůjčují i neobyčejný ráz.

Je i v dnešním našem světě statečnosti vůbec zapotřebí? Vždyť máme zákony, které nás navzdory různým právním neduhům nakonec chrání, disponujeme nejrůznějšími informačními systémy, které nám umožňují předvídat a včas se rozhodovat tak, abychom se vyhnuli konfliktním situacím, máme různé organizace, které nás dokážou bránit, je-li to nutné apod. Ale i na úrovni osobního života jsou k dispozici způsoby a metody, které potřebu statečnosti značně omezují. Příkladem může být medicína, která dnes omezuje bolestivost svých zákroků na naprosté minimum. Takže strach ze skutečné fyzické bolesti rovněž ustupuje, a ani zde není statečnosti výrazně zapotřebí.

Pedagogům, kteří budou pracovat se svými žáky na tomto tématu, doporučujeme provést nejprve tzv. brainstorming, tedy použít skupinovou techniku zaměřenou na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je velmi efektivní postup založený na skupinovém výkonu, který je vždy vyšší než výkon jednotlivce. Poté je ovšem zapotřebí studentům zdůraznit, že nápady, které tímto postupem vznikají, jsou pouhou inspirací a neměly by žádného ze studentů omezovat. Právě individuální a originální pojetí je porotou vždy nejvíce ceněno. Dále je třeba účastníkům školního kola vždy připomenout i základní rysy literární formy, kterou je úvaha nebo u zdatnějších studentů esej.

© Jana Přívratská, Vladimír Přívratský